Září 2010

Zejtra už můžu bejt uplně jinde...

27. září 2010 v 17:21 Takový moje zamyšlení
Došla jsem sem, sem kde si uvědomuju eště zatím kdeže to vlastně jsem, ale jsem jen krůček od toho abych spadla, vím to, ale zpět taky nemůžu.. Jsem tady a teď. Jakoby se zastavil čas na chviličku. Uplně nejlepší by bylo kdybych odjela uplně někam pryč.. Určitě by to nebylo jednoduchý, ale třeba by se něco změnilo.. I když.. Lidi se nemění, změnit se můžou názory, ale lidi zustávaj pořád stejný.. Nevím kudy kam... Bojím se dalších dnů.. Může to být v pořádku, může to být stejný, ale můžu spadnout.. Tam odkud mě nikdo nepomůže, protože takovejch je dost, je jich víc než jen dost... Nejhorší je si nalhávat že je to dobrý, když to dobrý není, může se vám to chvíli zdát jakoby se to všechno vracelo do normálu, ale pak můžete například někam jít a během půl minuty zjistíte, že se to nezměnilo... že je všechno stejný, nebo se můžete dovědět eště otřesnější věci... Ale nevěřte hned všemu, než někoho odsoudíte, ověřte si věci.. Třeba to byl jedinej člověk s pravdou, třeba to byl jedinej co ve vás vkládal nefalešnou naději, co nevěřil ostatním, ale tomu co viděl, cejtil, co si myslel...Třeba to je ten co Vám mohl pomoci, ale teď ve Vás začne pochybovat..